Jako nevhodné močení se popisuje stav, když pes močí na místech nebo močí v době, kdy to majitel nechce nebo to nepovažuje za vhodné. Může se jednat o močení na nábytek, močení uvnitř domu, nebo dokonce i na lidi a předměty při chůzi nebo výcviku.

Naopak k nadměrnému močení dochází, když pes močí častěji nebo produkuje více moči než je obvyklé vzhledem k jeho velikosti a věku. V tomto případě se pak nejedná o problém s chováním, ale o zdravotní problém, který vyžaduje důkladné vyšetření veterinárním lékařem.

Další text se bude věnovat jen problému s nevhodným močením.

Nevhodné močení může být zcela normálním projevem u psa, který se snaží opakovaně si značkovat svoje území a dávat tak najevo, které feny jsou jeho. Skrze pachovou zprávu říká ostatním psům, kdo je a kde se pohybuje. Vzhledem k tomu, že naši psi žijí s námi a s našimi rodinami v našich domovech, je tento jeho pudový projev naprosto nehygienický a majiteli je samozřejmě na obtíž.

Přestože jsme součástí jeho smečky a náš pes se snaží v této smečce přirozeně projevovat, z lidského pohledu považujeme jeho příliš časté značkování močí za nechutné až trapné. Ve skutečnosti jsou problémy s chováním jedním z nejčastějších důvodů, proč lidé dávají své psy pryč nebo se jich pokoušejí zbavit. Pes, který se nechová podle představ svého majitele, se pak dostává do situace, kdy si s majitelem nevytvoří dostatečně silné pouto a nenaplní očekávání, že má být nejlepším přítelem člověk. V důsledku toho není nakonec šťastný ani pes ani jeho majitel.

Nevhodné močení je časté močení neboli značkování různě vhodných nebo nevhodných předmětů za účelem označit si svoje území. Majitelé mívají tendenci psa za toto chování trestat, ten ale často nepochopí, proč a za co je trestán a začíná se svého majitele bát. Může mu to způsobovat vážné problémy s chováním. V krajních případech se pes bojí močit úplně, což může vést až ke zdravotním komplikacím.

Nadměrné močení může být způsobeno behaviorálním nebo zdravotním problémem. Například stres nebo strach mohou přirozeně vést ke zvýšenému močení. Zdravotní problémy, jako jsou infekce močového traktu nebo onemocnění prostaty, se mohou projevovat podobnými příznaky. Příčinou mohou být také hormonální poruchy včetně diabetu a Cushingova syndromu. Starší psi mohou mít problém s inkontinencí (ztrátou kontroly nad svěračem močového měchýře). Proto je velice důležité určit přesnou příčinu problému, než se rozhodnete hledat řešení.

Naopak nevhodné močení nastává, když pes často produkuje velmi malé množství moči – tzn. značkuje na různá místa a při tom zvedá zadní nohu. Toto chování popisujeme jako hormonálně podmíněné.

V závislosti na příčině může váš pes potřebovat veterinární péči, pokud se bude jednat o projevy infekce močových cest nebo o inkontinenci. Při poruše chování pak bude vyžadovat individuální přístup a behaviorální terapii. Pokud je však chování vašeho psa zcela normální a přirozené, jen je společensky nevhodné až nežádoucí, můžeme vám nabídnout další možnosti – nejlepším řešením často bývá snížit u psa hladinu testosteronu, který je za toto jeho chování zodpovědný. Nabízí se dva způsoby, jak toho lze dosáhnout.

Chirurgická kastrace - při chirurgické kastraci jsou psovi odstraněna varlata, aby nemohla dále produkovat hormon testosteron. Vzhledem k invazivní povaze zákroku nese ale chirurgická kastrace i určitá rizika. Nehledě na to, že se jedná o proces trvalý, který nelze vrátit zpět, pokud třeba svůj názor změníte nebo pokud nejste s efektem kastrace spokojeni.

Medikamentózní řešení - mnohem snadnější a k psovi šetrnější je metoda použití implantátu, který se aplikuje pod kůži zvířete, podobně jako když se označuje mikročipem. Z implantátu se dlouhodobě uvolňují látky, které blokují chemické signály směřující z mozku do varlat. Výsledkem je, že se funkce varlat dočasně zastaví a přestanou produkovat testosteron i sperma a nežádoucí chování psa, které bylo ovlivněno testosteronem, pomalu ustupuje. Účinek implantátu trvá obvykle 6 měsíců a po této době by měl být implantát nahrazen novým. Pokud se majitel již nerozhodne k opakované aplikaci, varlata postupně obnoví svoji funkci a pes se začne vracet ke stejným fyzickým i psychickým projevům, jako před použitím implantátu. Díky této metodě si může každý ověřit, zda by jeho psovi chirurgická kastrace pomohla nebo ne. Pokud by tato zkušební kastrace neměla požadovaný efekt a neomezila nebo nezabránila by problémovému chování, naštěstí by nezanechala na psovi žádné trvalé následky, protože je to metoda plně reverzibilní. Stejně tak, pokud by se vyskytly nějaké nežádoucí vedlejší účinky, jako jsou na příklad zvýšené projevy strachu nebo agrese, i tyto by pak vymizely s koncem účinnosti implantátu.

Pokud si i u vašeho psa všímáte nevhodného močení a značkování, stále jsou možnosti jak mu pomoci! Neotálejte ale dlouho, čím déle trvají, tím složitěji se pak odstraňují. Proto se co nejdříve obraťte na vašeho veterinárního lékaře.