Naskakování, nakrývání a olizování se, které může vést až k sebeuspokojení, jsou běžné a přirozené projevy sexuálního chování všech psů. Psi samci jsou ovlivnění pohlavním hormonem testosteronem, který právě toto sexuální chování řídí a zajišťuje.

Jedná se o normální chování divokých psů, kteří se chtějí pářit a zachovávat další generace. Naši domestikovaní psi už nic z toho dělat nemusí, dnes se pohybují v naprosto odlišném prostředí. Žijí s námi a s našimi rodinami v našich domovech a projevy jejich pudového chování pak bývají spíše jen na obtíž.

Přestože jsme součástí jeho smečky a náš pes se snaží v této smečce přirozeně projevovat, z lidského pohledu se nám zdá jeho sexuálně podmíněné chování mnohdy jako nevhodné až trapné. Ve skutečnosti jsou problémy s chováním jedním z nejčastějších důvodů, proč lidé dávají své psy pryč nebo se jich pokoušejí zbavit. Pes, který se nechová podle představ svého majitele, se pak dostává do situace, kdy si s majitelem nevytvoří dostatečně silné pouto a nenaplní očekávání, že má být nejlepším přítelem člověka. V důsledku toho není nakonec šťastný ani pes ani jeho majitel.

Hormon testosteron ovlivňuje u samců libido i sexuální apetit. Zatímco někteří psi vypadají, že o sexuální chování téměř nejeví zájem, u jiných psů může toto chování naprosto převládat. Platí to zejména pro dospělé a dospívající pubertální psy ve věku od 6 měsíců do 18 měsíců.

Psi se mnohdy snaží ulevit si od svých sexuálních potřeb tím, že se pokouší naskakovat na různě nevhodné předměty. Nejčastěji se může jednat o plyšové hračky, nábytek nebo dokonce naskakují i na své majitele. Jiní se snaží nakrývat ostatní psy, samce i samice bez rozdílu, nebo se neustále olizovat na intimních partiích. Dokonce při tomto chování mohou někteří psi i ejakulovat.

Projevy tohoto nežádoucího sexuálního chování mohou mít u psů hned několik příčin, proto je nutné, aby veterinární lékař vašeho psa důkladně vyšetřil a zhodnotil všechny souvislosti. Naskakování a nakrývání je primárním vyjádřením sexuálních potřeb psů, ale samotné skákání na lidi může být i projevem naučeným, resp. špatně odnaučeným. V rámci skupiny psů bývá vzájemná snaha o nakrývání projevem společenského chování. V některých případech mohou být zvýšené projevy sexuálního chování způsobeny i hormonální nebo mozkovou poruchou.

Proto je důležité přesně určit, co je hlavní podstatou problému, než se rozhodnete pro další postup.

Váš pes může v závislosti na příčině potřebovat individuální přístup a behaviorální terapii, pokud by se jednalo o poruchu v jeho chování. Pokud je však chování vašeho psa zcela normální a přirozené, jen je společensky nevhodné až nežádoucí, můžeme vám nabídnout další možnosti – nejlepším řešením často bývá snížit u psa hladinu testosteronu, který je za toto jeho chování zodpovědný. Nabízí se dva způsoby, jak toho lze dosáhnout.

Chirurgická kastrace - Při chirurgické kastraci jsou psovi odstraněna varlata, aby nemohla dále produkovat hormon testosteron. Vzhledem k invazivní povaze zákroku nese ale chirurgická kastrace i určitá rizika. Nehledě na to, že se jedná o proces trvalý, který nelze vrátit zpět, pokud třeba svůj názor změníte nebo pokud nejste s efektem kastrace spokojeni.

Medikamentózní řešení - mnohem snadnější a k psovi šetrnější je metoda použití implantátu, který se aplikuje pod kůži zvířete, podobně jako když se označuje mikročipem. Z implantátu se dlouhodobě uvolňují látky, které blokují chemické signály směřující z mozku do varlat. Výsledkem je, že se funkce varlat dočasně zastaví a přestanou produkovat testosteron i sperma a nežádoucí chování psa, které bylo ovlivněno testosteronem, pomalu ustupuje. Účinek implantátu trvá obvykle 6 měsíců a po této době by měl být implantát nahrazen novým. Pokud se majitel již nerozhodne k opakované aplikaci, varlata postupně obnoví svoji funkci a pes se začne vracet ke stejným fyzickým i psychickým projevům, jako před použitím implantátu. Díky této metodě si může každý ověřit, zda by jeho psovi chirurgická kastrace pomohla nebo ne. Pokud by tato zkušební kastrace neměla požadovaný efekt a neomezila nebo nezabránila by problémovému chování, naštěstí by nezanechala na psovi žádné trvalé následky, protože je to metoda plně reverzibilní. Stejně tak, pokud by se vyskytly nějaké nežádoucí vedlejší účinky, jako jsou na příklad zvýšené projevy strachu nebo agrese, i tyto by pak vymizely s koncem účinnosti implantátu.

Pokud i u vašeho psa zpozorujete nežádoucí projevy samčího sexuálního chování, stále jsou možnosti jak mu pomoci! Neotálejte ale dlouho, čím déle trvají, tím složitěji se pak odstraňují. Proto se co nejdříve obraťte na vašeho veterinárního lékaře.